František Kocourek se zúčastnil slavného běžkařského závodu – Vasaloppet!

0
59

Náš reprezentant v cyklistice, nedoslýchavý František Kocourek, v zimě nelení a místo kol se věnuje dost intenzivní průpravě na běžkách. Po první závodní ochutnávce na Jizerské 50, kde byl úspěšný a byl mezi závodníky vyhlášen jedním z nejlepších skokanů. Další vcelku běžkařský závod spovedený e mu podařil koncem února v Jeseníkách. Na 40tikilometrovém závodě „JeLyMan na Paprsku“ skončil ve své kategorii osmý. Začátkem března si troufl na světově proslulý závod na běžkách ve Švédsku – VASŮV BĚH. Devadesát kilometrů klasickou technikou ze Salenu do Mory zdolal za necelých šest hodin a umístil se celkově na 2.693.místě. Startoval ze čtvrté vlny a podařilo se mu protlačit hodně dopředu tak, že byl mezi rovnocenné soupeře. Pro Frantu to byl dost vyčerpávající závod, zato si odnesl velký zážitek. Celý závod vyhrál profesionální běžkař Nor Jorgen Aukland, náš známý závodník Stanislav Řezáč skončil šestý.

Dne 3.3.2013 jsem se zúčastnil 89. ročníku slavného maratonského běžkařského závodu Vasaloppet ve Švédsku. Pět dnů před startem jsme v podvečerních hodinách autobusem s lůžkovou úpravou vycestovali z Prahy. Do Švédska do Mory jsme přijeli následujícího dne v pozdních večerních hodinách. Druhý den jsme si vyzvedli čísla a zamířili do Oxbergu, 28km od Mory. Odtud jsme po trase závodu absolvovali trénink zpátky do Mory přímo do cílového prostoru.

Sobotní den byl odpočinkový a hlavně přípravný na závodní den. Příprava běžek vyžadovala důkladný výběr vosku závislým na předběžnou předpověď měnící se teploty v den závodu. Večer se šlo brzo spát, ale podařilo se mi usnout až kolem půlnoci. Vstávali jsme ve 2:30 ráno a ve 3:45 se jelo do Salenu, na místo startu. Tam jsme dorazili v 5 ráno a už v 5:10 jsem stál ve frontě spolu s ostatními závodníky. Vlny se otevíraly v 5:30 a každý si zde mohl odložit vlastní běžky s hůlkami. Poté jsem se vrátil do autobusu a pomalu se připravoval na závod.

V 8 hodin byl hromadný start všech vln, takže chvíli trvalo, než se moje 4. vlna rozjela. Po odstartování bylo pole závodníků velmi nahuštěné. Každou chvíli někdo upadl. Nejhorší úsek byl hned na prvním kilometru, kde následovalo tříkilometrové stoupání. Během stoupání bylo všude tolik závodníků, že nebyl ani dostatek místa pro odpíchnutí hůlkami. Držel jsem se rady svých kolegů, že hůlky musím neustále zapíchávat před sebou, jinak by mi je zezadu mohli soupeři zlomit. Na některých místech se stoupání na chvíli zastavilo, neboť došlo k ucpání trasy. To celé trvalo zhruba 20-25min a poté se závodníci začali konečně od sebe vzdalovat a vznikal prostor pro předjíždění. Díky tomu, že trať byla docela široká, zhruba 6– 8 stop, tak se na rovinkách dalo velmi dobře předjíždět.

Na trati bylo celkem 7 občerstvovacích stanic. První jsem projel bez zastavení a na dalších už jsem pravidelně doplňoval tekutiny i cukry. Na prvních kilometrech jsem se snažil dostat co nejvíce dopředu a vyhnout se tak pomalejším závodníkům.

Profil celé závodní tratě byl převážně rovinatý až mírně zvlněný. Nejtěžší úsek byl na 70. – 80. km, kdy byla trať dost zvlněná a stopy nebyly moc pevné, přičemž sníh měl jiné vlastnosti než v první polovině závodu. Do 65. km jsem držel pravidelné tempo spolu s ostatními závodníky, kteří se mnou byli výkonnostně rovnocenní. Ve druhé polovině závodu v důsledku horší kvality stopy a teplejšího sněhu jsem musel více zabírat na odpichu a na tom jsem ztratil nejvíce sil. Posledních 15km jsem jel z posledních síl. Do cíle jsem tedy dojel s časem 5:54:32 a celkovým umístěním na 2693.místě z celkové účasti necelých 16 tisíc závodníků. Byl to pro mě vyčerpávající závod, ale neskutečně velký zážitek.

Po stránce organizační byl závod velmi dobře uspořádán. Byl jsem překvapen, jak se lehce vše dalo najít, jak snadno jsem se dokázal orientovat ve velkém davu lidí.